Nejnovější povinnost pro provozovatele malých vodovodů vychází z §3d zákona č. 258/2000 Sb. (Zákon o ochraně veřejného zdraví) a příslušných metodik Státního zdravotního ústavu a jedná se o Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky (PŘRVVP). Bližší informace můžete nalézt třeba na krátkém videu od profesní organizace Asociace pro vodu ČR: Malé obce a voda – blok C2 nebo ve webináři Vodárenský čtvrtek: Riziková analýza: olovo. Bližší informace o samotné péči o vnitřní vodovody naleznete na stránkách SZÚ.
Kdo má povinnost mít PŘRVVP?
Povinnost vypracovat Posouzení a řízení rizik vodovodního vodovodu a přípojky mají provozovatelé budov (bez ohledu na to, zda jsou zásobeni z vodovodu pro veřejnou potřebu, či z individuálního zdroje zásobování):
- prostory staveb, v nichž jsou provozovány školy a školská zařízení a prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,
- zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,
- provozovny stravovacích služeb poskytující stravování ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče,
- zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby,
- provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby,
- ubytovací zařízení s kapacitou nad 50 osob bez ohledu na skutečný stav či průměrnou obsazenost.

Do kdy je nutné mít PŘRVVP?
Vypracované Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky je nutné předložit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví do 30. června 2028 (dle přechodného ustanovení č. 9 Zákona č. 167/2023 Sb.) Vzhledem k době nutné pro vypracování tohoto dokumentu doporučujeme zahájit vypracování nejpozději na podzim 2027, avšak ideálně dříve kvůli kapacitě akreditovaných laboratoří a orgánů ochrany veřejného zdraví.
Které informace je potřeba dodat během vypracovávání PŘRVVP?
Během vypracování dokumentu PŘRVVP je nutné (typicky) provedení následujících činností a zjištění následujících informací: ustanovení týmu, informace o budově (kdy byl objekt postaven či další části přistavěny, zda byla provedena výrazná rekonstrukce rozvodů, z jakého materiálu je vodovodní přípojka, existence dvojích rozvodů), zda je prováděna dodatečná úprava vody v objektu, příprava TUV, cirkulace a desinfekce TUV, jak probíhá odkalování vodovodu a zásobníků teplé vody, zda jsou nějaká místa označena označením „Pitná voda“ nebo „Užitková voda“, zda se provádí se systematicky odpouštění vody, popis vnitřního vodovodu pitné a TUV (schéma rozvodů pitné i TUV, materiál potrubí, počet odběrných míst, způsob užití vody, denní spotřeba pitné a TUV, charakteristika spotřebitelů, údržba a odpovědnost za provoz systému, způsob kontroly kvality vody, způsob evidence činností), popis osazení zpětných klapek ve vstupu do přístrojů (myčky, výplachy střev), popis teploty vody v objektu (implikace možných špatných izolací), hodnocení odběrových míst (které místa jsou nejčastěji využívána k pití, která místa jsou využívána nepravidelně nebo méně často), historie vzorkování, je-li a s jakým výsledkem, hodnota olova na vstupu do objektu (dle rozborů vody ve veřejném vodovodu, lze vyžádat u provozovatele), místní šetření za účelem identifikace rizik včetně kontroly sanitární keramiky a šetření mezi uživateli vody (dotazy na používaná odběrná místa a organoleptické vlastnosti vody, případně na možné zdravotní potíže), informace, zda odpovídá projektová dokumentace realitě, vzorkovací kampaň (v případě středního nebo vysokého riziku olova v budově), vypracování vzorkovacího plánu (u větších budov minimálně 10 míst, odběr po stagnaci a během dne po odtečení). Je důležité upozornit, že ne všechny tyto informace a aktivity budou prováděny u všech budov – ke každé je třeba přistupovat individuálně na základě stavu a dalších okolností.

Kolik stojí PŘRVVP?
Cena se řeší u každého vypracování Posouzení a řízení rizik individuálně, a to na základě složitosti objektu, dostupnosti materiálů a technických podkladů, historie posuzovaného objektu a dalších parametrů. U menších nových objektů je vypracování v částce okolo 5 tisíc Kč, u větších objektů postavených před druhou světovou válkou s nedostatečnou stavební dokumentací se cena může blížit až desetinásobku, tedy k 100 tisícům Kč. K této ceně je však nutno připočíst náklady na chemické rozbory (typicky analýza olova v cenové hladině několika set korun za jeden vzorek), kterých může být až 10 na jedno patro budovy (což se odvíjí od monitorovacího programu té dané budovy, který bude vytvořen v rámci přípravy dokumentu PŘRVVP).
Kde najdu více odborných informací?
Informace o Legionelle lze najít například v záznamu odborného webináře Vodárenský čtvrtek z května 2021.
Týká se mě posouzení a řízení rizik, když mám v celé budově plastové potrubí?
Ano, i budov, které mají veškeré vnitřní rozvody v plastu se povinnost vypracování Posouzení a řízení rizik týká. Z vlastní zkušenosti navíc musím říci, že i u celoplastových vnitřních rozvodů byly nalezeny nadlimitní koncentrace olova, a to kvůli zapomenutým olověným tvarovkám nebo nekvalitním vodovodním bateriím.